g) Šíření rádiových vln

1. Značení vrstev ionosféry směrem od povrchu Země je:
- D, E, F1, F2
2. Sluneční cyklus podílející se zásadně na šíření elektromagnetických vln má periodu:
- 11 let
3. Pásma obvykle vhodná pro dálková spojení v noci jsou zejména:
- 160 m, 80 m, 40 m
4. Běžná spojení v pásmu 70 cm jsou obvykle uskutečněna díky:
- přímé viditelnosti obou stanic
5. Jak se chová ionosféra při velkém počtu slunečních skvrn?
- pro dálkovou komunikaci jsou použitelné i kmitočty vyšší než 40 MHz
6. Co ovlivňuje rádiovou komunikaci s výjimkou šíření přízemní vlnou a přímého paprsku?
- sluneční aktivita
7. Co se obvykle stane s rádiovou vlnou o kmitočtu nižším než MUF, je-li vyslána do ionosféry?
- její část se vrátí zpět k Zemi
8. Jaký vliv může mít geomagnetická bouře na šíření rádiových vln?
- zhorší se šíření krátkých vln
9. Na intenzitu přijímaného signálu nemá vliv:
- napájecí napětí zdroje
10. Maximální použitelný kmitočet pro spoj Praha – Tokyo je 17 MHz. Které z uvedených pásem nabízí nejlepší podmínky pro spojení?
- 20 metrů
11. Co způsobuje, že KV rozptýlené (scatter) signály zní často zkresleně?
- rozptýlená energie se do odrazové zóny dostává po různých drahách
12. Který druh šíření umožňuje příjem signálů ve vzdálenostech větších než umožňuje přízemní vlna a menších než umožňuje ionosférické šíření?
- rozptyl
13. Jaká je průměrná výška ionosférické vrstvy E?
-100 km
14. Proč je ionosférická vrstva F2 nejdůležitější z hlediska dálkového šíření?
- jelikož je to nejvyšší vrstva
15. Při šíření ve volném prostoru ve vzdálenostech větších než 10 λ klesá intenzita elektromagnetického pole (mV/m):
- lineárně v závislosti na vzdálenosti
16. Spojení odrazem od Měsíce (EME) se zpravidla uskutečňují:
- v pásmech 3 cm až 6 m